Archiv
Začnu víc střílet, slibuje Tomáš Květoň
Co si budeme povídat, Tomáš Květoň letos ne vždycky předvedl to, na co bývali písečtí diváci v jeho podání zvyklí z loňské sezóny. Samozřejmě, na jeho obranu je třeba zmínit, že za to mohla hlavně zranění, a bez odezvy nezůstal ani odchod ideálního zakončovatele jeho pasů Kubeše. A přes to všechno, ačkoliv to možná mnohým zrakům uniklo, si tvořivé křídlo nakonec udrželo průměr jednoho kanadského bodu na zápas. V devětadvaceti duelech, do nichž v základní části nastoupil, se Květoň trefil desetkrát a devatenáctkrát jeho číslo figurovalo v zápise ve sloupku pro nahravače. Této bilanci pomohl i závěrečný zápas dlouhodobé části sezóny, kde si připsal do statistik tři čárky za gól a dvě asistence. Znamená to, že se před play-off dostává do staré pohody? „Tak to nevím, to musejí posoudit jiní,“ pousměje se a dodá „Já hraju pořád stejný hokej.“
Písek získal pohodu, Nymburk je z kola venku
Šestí v tabulce už by domácí skončili i kdyby vypukla atomová válka, takže zápas s Nymburkem vlastně zdánlivě nic neřešil. Jenže šlo ještě o jednu věc, která se nedá vyjádřit body ani nijakou jinou měřitelnou hodnotou. Sebevědomí. Po třech porážkách si tým nutně potřeboval v posledním kole základní části zvednout náladu. Co na tom, že se mu do cesty přimotal celek, pro něhož znamenalo utkání existenční bitvu o postup do vyřazovacích bojů. „Byli jsme uvolnění a oni naopak v takovém stresu. Nám už nešlo o body, které nic nemění na našem postavení, my jsme hráli hlavně o pohodu, kterou teď výhra přinesla,“ vystihl podstatu klání Filip Procházka. No a zatímco domácí po šestibrankové přehlídce děkovali fanouškům, trousili se hosté do kabiny s nepříjemným tušením, že Kolín ani Jindřichův Hradec nezaváhaly. „Je to jasné, že tam nebudeme,“ procedil mezi zuby Vladimír Lejsek, zklamaný trenér Nymburka. V tu chvíli ještě netušil, že má pravdu…
Na vině byla únava a soupeřovy výborně sehrané přesilovky, shodují se Písečtí
Přišla třetí prohra v řadě, což se pod trenérskou dvojicí Rybáček – Malý ještě nestalo. Tým to pochopitelně nenechává v klidu, ale zároveň nikdo nevěší hlavy. „Myslím, že se nic zásadního neděje, spíše se už soustředíme na play-off,“ předkládá svůj pohled Petr Kica, v zápase s Milevskem zřejmě nejlepší a nejaktivnější Písečák. I jeho potěšil výjezd znovuzrozených fanoušků z ´královského města Písku´ na okresní derby. „Chtěl bych poděkovat divákům za skvělou atmosféru. Moc nám to pomáhá!“ vyšvihl poklonu neúnavně povzbuzujícím příznivcům. A když pak mluvil o hokeji samotném, dost často skloňoval právě výše zmíněné vyřazovací boje. Je vidět, že mužstvo už se na protivníky ze západní skupiny chystá…
V Písku vládne pohoda jako už dlouho ne!
Čtyři výhry v řadě proti pěti výhrám v řadě. Písek proti Jindřichovu Hradci. A výsledek? Písek dohnal sérii Vajgaru a zároveň ukončil tu jeho. Stav 5:0 po závěrečné siréně navíc poměrně přesně odráží dění na ledě. Hosté tak prestižní derby nezvládli a zůstávají v současné době až pátým nejlepším klubem na jihu Čech. To Písek nabírá před play-off pekelně dobrou formu. Vyhrává, i když nehrají opory Filipi, Holec nebo Mikeska. „Na kluky jsem hrdý a pyšný,“ nešetřil tentokrát chválou trenér Písku Jan Rybáček. Mozaiku pohledů na derby doplňují Michal Pinkas, Petr Pechek (na obr.) a Josef Mazanec.
Klukům to povzbuzování diváků hrozně pomáhá
Odlišné pocity prožívali trenéři sobotních soupeřů. Zatímco kouč Žďáru nešetřil směrem ke svým svěřencům káravými slovy a podle svých slov vyčinil hlavně brankáři Jedličkovi, trenér Písku Jan Rybáček mohl být s výkonem svých “oveček“ spokojenější. Přesto nějaké chybky na jejich výkonu přece našel, hlavně ze druhé třetiny. „Řekli jsme si potom, že takhle hrát nemůžeme, že se musíme vrátit k poctivé práci.“ Ta nakonec přivedla Písek k přesvědčivému vítězství 6:1.
Soupeři pozor! Míra Holec se rozjel!
Dělá to vždycky, tentokrát to ale dělal ještě viditelněji a elegantněji. Pro Miroslava Holce sloužili v sobotu vpodvečer soupeřovi obránci jen jako názorné pomůcky, na nichž dokazoval svůj nesporný talent. Nepolapitelné průniky, překvapivá řešení situací, ladné bruslení. To vše bylo k vidění v dresu s jedenasedmdesátkou. „Oni ale nebyli nijak těžký soupeř,“ mává rukou hráč, jehož jméno znovuzrození písečtí příznivci skandovali během utkání nejčastěji. "Mííííra Hooooolec", neslo se tribunami vždy, když hbitý forvard provedl něco neobvyklého. Směrem ke kotli pak sám mladý hokejista nejednou děkovně pokynul.
Michal Pinkas: Příště to radši pustím v půlce zápasu
Zkopal souboj s Táborem, v Benátkách dostal sedm branek, ale proti Žďáru se zase objevil mezi tyčemi. Michal Pinkas má i nadále důvěru trenéra Rybáčka. Mohl mu ji oplatit třetím čistým kontem v sezóně, čímž by jistě spravil náladu i sám sobě po ne právě lichotivých nedávných výsledcích svého snažení. V sobotu se mu naději padesát devět minut a čtyřiačtyřicet vteřin dařilo živit. Pak jej ale spoluhráči nechali na holičkách a bylo po nule. „Hodně zbytečné! Naštvalo mě to opravdu hodně,“ říká písecká jednička a ve skutečnosti používá mnohem lidovější sloveso, než je varianta se základem "štvát".
Druhá třetina? Holomajzna!
S novým trenérským tandemem se hokejistům Písku daří. Během dvanácti utkání pod taktovkou Jana Rybáčka a Bedřicha Malého přenechali svým soupeřům všechny body pouze ve třech případech, v sobotu navíc vyhráli úvodní dvacetiminutovku suverénně největším rozdílem v sezóně - 5:0. A co víc, píseckým zimákem se během demontáže zoufalého celku ze Žďáru nad Sázavou opět po dlouhé době nesl ten správný hokejový rachot. IHC má zase podporu fanoušků, za což domácí kapitán Milan Kořánek příznivce pochválil: „Je příjemné, když lidé fandí. Určitě nám to pomůže, dneska bylo všechno v naprostém pořádku,“ potěšilo ho.
Chtěl bych s Pískem postoupit do první ligy, netají své ambice Ondřej Ježek
Ve středečním zápase v Benátkách si odbyl letošní premiéru v seniorském hokeji Ondřej Ježek. I přes úctyhodnou zápasovou zátěž je za zkušenosti v druholigové soutěži vděčný. Ježek je jeden ze tří českobudějovických juniorů, kteří doplní písecký kádr v závěrečných bojích tohoto ročníku. Lepší vstup do jihočeského klubu si ani nemohl přát. Na výhře svého týmu 8:7 v prodloužení se podílel důležitým vyrovnávacím gólem na 6:6 v polovině polovině třetího dějství.
Už je asi čas vykašlat se na hokej, usmívá se otlučený bojovník Ondřej Mikeska
Na první pohled vypadal jako nějaký junior. Jedenáctka na zádech a zarputilá bojovnost ale napovídaly, že jmenovka nelže a s plexisklem (a později mřížkou) přes celý obličej se po ledě skutečně prohání starý známý Ondřej Mikeska. Novou image musel zvolit kvůli stále ještě ne úplně zahojené zlomenině líce. „Kluci se tomu smáli, ale bylo to skutečně po nějakých osmnácti letech,“ vzpomíná druholigový veterán, kdy že naposledy nastoupil na led s kompletní ochranou tváře. I přesto to se ale Mikeska v utkání s Táborem podílel na všech brankách svého mužstva.
Zápas Písek - Tábor? Dobrý hokej, shodují se soupeři
I když domácí jsou z konečného resumé určitě rozladění, za předvedenou hru se zase tak stydět nemusí. Dovolili sice Kohoutům v první části dvakrát skórovat, jinak ale opět předvedli, že se umí o výsledek se ctí poprat. „Nemyslím si, že náš výkon by byl vysloveně nepovedený. Po tom začátku jsme se postupně zlepšovali a celkově to podle mého názoru nebyl špatný hokej,“ hodnotí úroveň hry Ondřej Mikeska, který figuroval u všech třech gólů IHC. Jeden sám dal, další připravil Květoňovi a asistenci si připsal i na zásah v podání Holce.
Michal Pinkas: Omlouvám se!
Vychytal chrudimské hvězdy a Strakonicím nedovolil ani jednou skórovat. V zajímavém střetnutí s Táborem pak předvedl řadu pěkných zásahů, zneškodnil samostatný únik Voříška a dlouho působil jako obyčejně sebejistým dojmem. Jenže co je to platné, když všechno překryly dva do očí bijící momenty, při nichž hrál nezáviděníhodnou hlavní záporňáckou roli. „Omlouvám se lidem, ten zápas jsme prohráli kvůli mně,“ hlesl Michal Pinkas po utkání v šatně. Bylo mu skoro do breku. Nikdo ze spoluhráčů mu jeho chyby nevyčítal, naopak – okolí se snažilo situaci vtipnými komentáři zlehčovat. Avšak vytáhlý chlapík - jindy veselá kopa - seděl zamyšleně ve výstroji ještě v době, kdy se všichni už trousili z kabiny ven…
Všichni zaslouží pochvalu, byla to paráda
Po vyhraném zápase s Milevskem vládla v písecké kabině velká spokojenost. Jak by ne, vždyť písečtí hokejisté uspěli již ve třetím zápase v řadě a v pátém ze sedmi pod novými trenéry Rybáčkem a Malým. Těm přišel přímo do jejich trenérské “kuchyně“ poblahopřát i předseda oddílu Petr Pechek (na obr.), jehož slova vám v tomto článku spolu s hodnoceními trenérů Jana Rybáčka a milevského Rudolfa Suchánka přinášíme!
Na Písek jsem byl pořádně natěšenej!
Hokejovým cestovatelem je útočník Robert Štefan. Je mu pětadvacet let a vystřídal již šest týmů, které hrají minimálně druhou hokejovou ligu. Tak od začátku: Odchovanec Příbrami vystřídal kromě svého mateřského klubu i Hradec Králové, Písek, Benátky, Řisuty a teď je v Milevsku. Anabáze v Písku patřila k těm úspěšnějším, Štefan párkrát dokázal svým nápadem potěšit diváky. Postupně se ale ze sestavy vytrácel a před letošní sezónou v Písku skončil. Ani návrat na písecký led nebyl pro Štefana veselý – “jeho“ Milevsko nedalo ani gól. Jak se tedy má Robert Štefan?
Psychika se vrací, jdeme nahoru!
Poslední třetinu si užíval. V závěrečných minutách se dokonce neubránil několika vítězným gestům. Michal Pinkas má druhou nulu. První vychytal na Vajgaru, druhá přišla teď proti vzduchotechnikům z Milevska. Písek směřuje správným směrem - poslední tři zápasy a jen dva obdržené góly. Docela slušná bilance. „Jojo, každým vítězstvím se ta psychika vrací, jde to nahoru a doufám, že to takhle vydrží co nejdéle,“ říká gólman, který pomalu přichází do nejlepších brankářských let.
